Nikdy bych nevěřila, že to řeknu, resp. napíšu, ale po včerejšku jsem skutečně přesvědčená o tom, že jedním z opravdu velkých nebezpečí, která na Pražáky číhají, jsou dinosauři.

Připravte se na to, že bude dost obtížné se jim vyhnout, neboť jsou téměř všude –na plakátech v metru, v kinech, hračkářstvích a dokonce i na střechách některých obchodních center.

Já osobně k těmto (doufám) vymřelým tvorům nijak zvlášť vřelý vztah nechovám. Proč taky – popovídat si s tím člověk nemůže, koukat se na to pořádně nedá a jako pokrm to zřejmě taky nebude chutnat bůhvíjak úžasně…. A předpokládám, že totéž by si mysleli i oni o mně, takže pocity jsou to vzájemné. Hlavně nechápu, co filmaře na dinosaurech tak fascinuje, že se je snaží za každou cenu oživovat. Vždyť kdo normální by chtěl, aby mu po dvorku běhal krvelačný tyrannosaurus nebo aby se mu v bazénku šplouchal spinosaurus? Pokud by v tom ovšem neviděl prostředek, jak se elegantně a beze stopy zbavit otravné tchyně nebo nepříjemného souseda.

Snažila jsem se svůj názor na věc vysvětlit i kamarádce poté, co mi navrhla, abych s ní zašla do kina na Jurský svět ve 3D. To jsem ale netušila, že vytasí tak těžký kalibr. Nabídla mi totiž, že pokud půjdu já s ní na Jurský svět, půjde ona se mnou na Andílka na nervy – úžasnou letní komedii, která je úžasná hlavně proto, že v ní hraje Pavel Řezníček.

Tak jsem tedy šla. Sice jsem měla ze začátku tendence utéct při každé napínavější scéně Jurského světa z promítacího sálu i s 3D brýlemi, ale pak mi došlo, že stačí prostě jen zavřít oči. Běsnění dinosaurů včetně diváků v sále přežili i všichni hlavní hrdinové, takže se dá říct, že příběh měl šťastný konec.

I proto jsem našla jen deset důvodů, proč raději nechodit do kina na filmy typu Jurský svět:

1) pokud jste podobní klikaři jako já, vyberete si z celého sálu právě to jediné sedadlo, na nějž se někomu před vámi podařilo vylít celý obsah půllitrového kelímku coca-coly. Bezelstně usednete na místo nasáklé lepkavou tekutinou, která se po vašem dosedu pozvolna přemístí ze sedadla na kalhoty, a než si vůbec uvědomíte, co se to děje, máte promočené džíny až ke kolenům. A to film ještě nezačal…,

2) budete spílat svým rodičům za to, že vás na rozdíl od rodičů hlavních dětských hrdinů filmu nenaučili, jak během pár minut zapojit motor několik desítek let nepoužívaného džípu nebo jak skočit po hlavě do smrtelně vyhlížejícího vodopádu bez sebemenšího poranění, čímž vás fakticky odsoudili k jisté smrti,

3) zjistíte, že ostatní ženy na rozdíl od vás jsou evidentně schopné bez větších problémů prchat hodiny a hodiny džunglí před dinosaurem v deseticentimetrových podpatcích a perfektním make-upu,