Vyřizovat žádost osobně? Děkuji, nechci. (čtenářský příspěvek č. 1)

Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jestli mi stojí za to sepsat následující příběh, kterým se s velkou pravděpodobností nenávratně a veřejně zostudím. Podle názvu článku a úvodní věty už nejspíš někteří z vás zcela správně odhadli, že mi to za to stojí. A to nejen proto, že mě vlastně většina čtenářů nezná osobně a tudíž tady můžu povědět i to, co bych si za jiných okolností nedovolila, ale hlavně proto, že se v dnešní době lidé rádi zasmějí hlouposti, nešikovnosti, trapným zážitkům, ba i neštěstí druhých. A smích, jak známo, prodlužuje život – takže proč bych to pro vás neudělala.

Kombinace vysokoškolského vzdělání a věku již několik let dospělé osoby, která by mi měla zajistit všeobecný přehled, dobré komunikační dovednosti a zachování chladné hlavy ve všech možných situacích, někdy prostě nechá vyplout na povrch moji přirozenou povahu zmatkáře a roztěkaného člověka, která má tendenci projevit se zásadně v situacích, kdy si nepotřebuji uříznout ostudu. A o čem je řeč?

Znáte to. Jdete, ať už na poštu nebo do banky, vyřešit nějaký požadavek a odcházíte spokojeni a s dobrým pocitem, že vše proběhlo v pořádku a věc je vyřízená. Ne tak u mě. U mě je totiž v těchto situacích kamenem úrazu vyplňování různých žádostí či potvrzení, podepisování smluv, apod. Prostě a jednoduše si občas nemůžu uvědomit, kolikátého vlastně je, nebo s sebou nemám všechny potřebné dokumenty a nebo, což je mimochodem mnohem horší, se netrefím s podpisem do správné kolonky. Teď už jistě chápete, proč mě tato vyřizování zrovna dvakrát netěší, a proč se pokaždé upřímně děsím toho, když má nějaká taková situace nastat.

Zrovna nedávno jsem potřebovala u jedné nejmenované banky provést změnu v osobních údajích. Účet mám zřízený už spoustu let a během této doby jsem se přestěhovala na jinou adresu. Dlouhou dobu mi to nevadilo, ale jak přišlo jaro a s ním jarní úklid nejen v domácnosti, ale i v účetních věcech, rozhodla jsem se tuto skutečnost napravit.

Měla jsem dvě možnosti – vyřídit si změnu adresy na pobočce osobně nebo podat žádost online přes internetové bankovnictví. Vzhledem k tomu, že bydlím na menším městě a pobočky mé banky jsou jako naschvál jen ve městech velkých, zvolila jsem druhou variantu.

Vyplnila jsem tedy online žádost a obratem na e-mail obdržela formulář, který jsem měla vyplnit, vytisknout, nechat si ověřit podpis a odeslat poštou na adresu banky. Ovšem milý formulář byl vytvořen v takovém formátu, který jsem i přes svoji velkou snahu bohužel nedokázala ve svém počítači otevřít. Kvůli tomuto neřešitelnému problému jsem byla nucena zvolit variantu osobní návštěvy.

Pokud jste už někdy byli něco vyřizovat na nějaké pobočce, jistě víte, jak zvláštní prostředí tam panuje. Když vejdete dovnitř, je tam naprosté ticho, kdy slyšíte upadnout i špendlík, a až nepřirozeně vstřícní zaměstnanci s úsměvem na rtech.

1
2
1 / 2

Článek obsahuje obrázek